Marketing - věda, či umění?

Je zajímavé občas sledovat diskuze zastánců obou tvrzení. Jedni se snaží ve své práci postupovat vědeckými metodami a někteří jsou v tom i dost úspěšní. Druzí se spoléhají na svůj geniální talent a intuici. Ti první mají trochu smůlu v tom, že jsou naše znalosti marketingu vyplněny spoustou mezer. Zatím jsme se dostali spíše jen k tušení souvislostí. A tak se často setkáváme s tím, že staré pravdy přestávají platit, protože nebyly zkoumány v dostatečně širokém kontextu. A spousta věcí je najednou jinak. Ti druzí mají smůlu zase v tom, že se jim občas taky něco nepovede a pak se na ně vrhnou teoretici, připravení zkritizovat každý prohřešek vůči základním marketingovým poučkám.


V poslední době takhle diskutují i ekonomové. Kritici tvrdí, že díky současné recesi ztratila ekonomie právo nazývat se vědou. "Kecací" ekonom Tomáš Sedláček, jak ho titulují zlomyslní novináři, díky svým názorům neobhájil dizertační práci, jak neváhal škodolibě rozmáznout server iHned.cz


Mně tyhle diskuze připomínají jistého slavného golfistu, kterého jeden z novinářů obdivně upozornil, že má v posledních měsících neuvěřitelné štěstí. Golfista se zasmál a odpověděl v tom smyslu, že si toho už taky všiml. A nejlepší prý na tom je, že čím víc trénuje, tím víc má štěstí.


A takhle je to i v životě marketérů. Dělejme poctivě své řemeslo - analyzujme, připravujme strategie a taktiky, sbírejme poctivě data. A při troše štěstí se nám složí celý obrázek dohromady, třeba nás i ta múza políbí a výsledkem bude skvělá strategie, či komunikační kampaň. Štěstí přeje připraveným. Hodně štěstí!